Florbalová škola Bohemians
Florbalová škola Bohemians
Rozhovor s kondičním trenérem Christianem Morcillem po roce působení v klubu

Ahoj Christiane, v Bohemce jsi už rok. Jak se ti tady za tu dobu líbí?

Především bych rád řekl, že jsem šťastný, že už je to rok, co jsem v Bohemce. Byla to pro mě (a zároveň zůstává) velká výzva a obrovská zodpovědnost mít na starost fyzickou přípravu klubu. Zažil jsem skvělé momenty, a i když přizpůsobit se není vždycky jednoduché, tak prožité chvíle kompenzují všechnu tuto dřinu. V těchto dnech je to právě jeden rok, uzavírám jedno období plné nových zkušeností, výzev a emocí.

Vidíš nějaký posun svých svěřenců?

Opravdu doufám, že ano! Myslím si, že je pozitivní, že už i mladší hráči vidí důležitost fyzické přípravy jako něčeho, co jim pomůže stát se lepším sportovcem či hráčem florbalu. Pro příští sezónu také rozšiřujeme fyzickou přípravu pro elitní skupiny, aby zlepšili svoji fyzickou kondici a hlavně, abychom tuto změnu viděli. Také se starám o další projekty v klubu, které jsou také zajímavé a jsem spokojený s jejich výsledky.

Jak bylo pro tebe obtížné se přestěhovat do České republiky?

Ve skutečnosti jsem v Česku žil již 3 roky, když jsem začínal v klubu, již jsem Česko dobře znal, i když je pravda, že od té doby se můj život hodně změnil. Dříve jsem nikdy nepotřeboval pracovat v češtině, což pro mě zůstává dosti obtížné. Lidé jsou tady dost odlišní od Španělů, místní kultura se občas neshoduje úplně s mojí osobností. Ale vždycky se najde nějaký hráč či rodinný příslušník, který vás podpoří a vykouzlí úsměv na tváři, podporují mě a oceňují moji práci, to je pro mě ta nejlepší motivace, abych pokračoval.

Co jsi dělal v období bez tréninků? Pracoval jsi nějak na své kondici?

Bez pochyb jsem se v karanténě nenudil! Teď vím, že pokud se jednoho dne nebudu moct věnovat trénování, budu vytvářet různá videa. Většinu času jsem věnoval dokončení projektů a dělání práce pro klub během této doby, byla to spoustu úkolů, schůzek a plánování a také příprava tréninkových videí. Zbytek doby jsem strávil studováním francouzštiny, vaření a především trénování. Díky většímu času strávenému doma se zlepšilo jak moje stravování, tak i fyzická kondice a momentálně se připravuji na duatlon.

Jaký byl pro tebe nejvýznamnější okamžik za rok v Bohemce?

Je těžké vybrat pouze jeden moment, když jich bylo tolik a tolik odlišných. V paměti mám spoustu vzpomínek, které si neustále připomínám: zkušenost z mého prvního soustředění s týmem, křest nových hráček za ženy A, Adélin gól v poslední sekundě prvního utkání v lize, kde jsme zvítězili, emoce ze semifinále z Poháru… Další moment, který mě dělá šťastným je chvíle, kdy díky testům porovnávám výsledky hráčů a vidím jejich zlepšení, to je můj pocit uspokojení a chvíle, kdy vím, že to, co dělám, dělám správně.

Dále čtěte

Rokytnice