Starší kluci začali své působení na turnaji hned v pátek v osm hodin ráno, kdy startoval celý turnaj. Prvním soupeřem jim byli Black Angels, těžká prověrka hned na začátek. Pohledný zahajovací zápas turnaje nakonec po solidních výkonech z obou stran skončil těsnou prohrou klokanů 1:2. „Budiž, byl to první zápas po vánoční pauze. Navíc známe, jak se nám daří v ranních utkáních“ říkali si trenéři. Co se dělo dál, asi nikdo nečekal.
Další páteční zápas byl pro „nulašestky“ na programu hned od 11:20 proti Uničovu, který nám byl absolutně neznámý. Velikou část zápasu se hrálo prakticky na jednu bránu a Bohemka vedla 3:1. Ovšem hráči už se za tohoto stavu nejspíš viděli na koulovačce před zasněženou halou. Přestali se koncentrovat, vlastními chybami dovolili soupeři nejen vyrovnat, ale i otočit. Konečné skóre 3:4 znamenalo, že medaile, o kterých se před turnajem mluvilo jako jasný cíl, nezacinkají na našich krcích. „Co se dá dělat, prohráli jste si to sami. Teď se koukejte snažit další zápasy, ať tady nekončíme s ostudou“ promlouvali trenéři ke svým svěřencům.
Sobotní dopoledne a poslední zápas v základní skupině. Další neznámý soupeř z Moravy, tentokrát Gepardi DDM Helceletka Brno. Další nepřesvědčivý výkon. Další prohra, pro změnu 2:4. Pohár trpělivosti trenérů přetekl. Důrazně hráčům vysvětlili, že s takovým přístupem to nepůjde a světe div se, oni si to snad vzali k srdci.
První utkání B-playoff a konečně přišlo vítězství. Sokolov jsme sice porazili „pouze“ 3:2, ale vzhledem k dosavadním výkonům to byl fantastický výsledek. Zápas jsme celou dobu měli pod kontrolou a trpělivě si vypracovávali šance, kterým už jen chyběla střelecká produktivita. Ta naštěstí přišla ještě ten den večer v zápase proti Olomouci. Výrazně slabšího soupeře jsme přestříleli 8:0. Celý tým táhl za jeden provaz, a i za stavu 4:0 po prvním poločase si hráči říkali, že je to 0:0 a musí tak dát další góly. Tohle je konečně ta Bohemka, kterou chceme vidět.
V neděli ráno, opět v osm hodin, jsme nastoupili k B-čtvrtfinále proti Děčínu. Opět to byl jeden z jednodušších zápasů, ale jak jsme se přesvědčili v minulých dvou dnech, zápasy se nevyhrávají samy od sebe a musí se pro to něco udělat. Výhra 5:2 znamenala, že by to nemusel být takový propadák, jak tomu napovídala první polovina turnaje.
V B-semifinále nás čekal kvalitní soupeř z Přerova, který jsme dokázali po koncentrovaném výkonu porazit 7:3. Hráčům nebylo co vytknout a trenéři, již značně unaveni, byli spokojeni a těšili se až turnaj skončí. Napřed ale ještě bylo na programu B-finále. Soupeře jsme opět pořádně neznali. Věděli jsme jen, že se jmenuje Troopers, je z Moravan v druhém semifinále vyřadil Gepardy, se kterými jsme se utkali ve skupině, a na hřišti předvádí pro diváky atraktivní běhavý florbal. Ve finále zaslouženě vyhrál lepší tým a Bohemka se tak po prohře 2:5 v B-finále umístila na celkovém 22. místě ze čtyřiceti účastníků v kategorii 06.
Několika slovy turnaj za trenéry hodnotí Maty Krebner: „I přes slušnou hru nám chybělo krom pár zápasů nasazení a vůle po úspěchu. Také se ukázal veliký silový a fyzický nedostatek, na kterém teď budeme hodně pracovat. Turnaj i přes neúspěšný výsledek hodnotím kladně a věřím, že v dalších zápasech v sezóně už budou všichni jezdit na sto procent.“
Mladší kluci hrající v kategorii B07 se na celém turnaji prezentovali bojovnými výkony a chtíči po vítězství. Ve svém úvodním utkání porazili Kladno 5:3, i přes to že jim chyběli dva hráči, kteří se měli k týmu připojit později v pátek na večerní zápas. V tomto zápase, který jsme hráli proti FA Mladá Boleslav, jsme si nedokázali pohlídat jednu pětku soupeře a prohráli jsme 1:4.
V sobotu už jsme ale opět váleli a předváděli naši urputnou bojovnost na hřišti. V pražském derby proti Spartě vychytal Filip Vágner čisté konto, a nakonec jsme slavili výhru 3:0. Poslední utkání v základní skupině jsme hráli až o půl desáté večer. To že se hrálo v tento pozdní čas nás nijak nezaskočilo, i když jsme zvyklí v lize hrát nejpozději ve tři odpoledne. Utkání proti Podhale Nowy Targ z Polska jsme zvládli 9:4.
Druhé místo ve skupině znamenalo, vzhledem k méně obsazené kategorii, přímý postup do semifinále a jelikož se na turnaji nehraje utkání o třetí místo, medaile byla jistá. Teď už zbývala jen otázka, který cenný kov si odvezeme. Hráči samozřejmě chtěli ten nejcennější, a i tak k nedělnímu semifinále přistoupili. Až byli trenéři překvapeni, jak profesionální přístup hráči k zápasu měli. Bohužel Black Angels byli nad naše síly a po prohře 1:5 jsme se museli spokojit s bronzovými medailemi.
Působení „nulasedmiček“ na turnaji hodnotí opět Maty Krebner: „Kluci nás svým nasazením a chutí hrát naprosto zaskočili, a i proti velice silným soupeřům hráli vyrovnané zápasy. Je akorát potřeba furt pracovat na práci s hokejkou i mimo trenink, abychom se mohli opět posunout dál.“ Jan Grmolec ještě doplňuje: „Bronzová medaile je pro mě překvapení, ale je zasloužená. Tady je jasný důkaz, že když se chce, tak to jde. Rád bych vyzdvihl výkon golmana Filipa Vágnera, který předváděl jisté výkony v brance. Dále bych chtěl pochválit Matyáše Bryndu, ve kterém se probudil instinkt snipera a na turnaji se blýskl osmi góly. A na závěr Matěj Gavenda: kluk, který s nadsázkou měří metr dvacet, za celý víkend snad neprohrál jediný osobní souboj. A za celý realizační tým děkuji hráčům za výkon na turnaji a věřím, že nás to nastartuje do ligových turnajů a budeme se takhle rvát o vítězství i tam.“
