Jak se chystáš na oslavu výročí 30 let Bohemky?
30 let je jistě důvod k oslavě a u tak mladého sportu jakým je florbal je věk vyloženě požehnaný. Já toto výročí vnímám ale zejména jako velkou příležitost se ohlédnout, zavzpomínat na nepřeberné množství příběhů a zážitků. Spíše tedy než na fanfáry se těším na příležitost potkat se se členy.
Podívejme se trochu do historie – jak to všechno začalo?
Florbal začínal jako školní sport a není tedy překvapením, že na začátku byli dva učitelé. Každý stál za jednou početnou základnou. Zejména na Gymnáziu Písnická vznikla nesmírně silná a zapálená generace, která dosáhla mnoha úspěchů. Postupně se mladí sportovci sdružili v klubu, který nesl název Florbalová škola Praha, později Florbalová škola Bohemians.
Bohemka za uplynulých 30 let prožila mnohé, co považuješ za největší úspěchy a zlomové okamžiky?
Jsem moc rád, že právě u příležitosti tohoto výročí si ty hlavní úspěchy a milníky budeme připomínat. Z organizačního pohledu jsem pyšný na to, že náš klub byl mnoho let největším florbalovým klubem v ČR. Nezapomenutelné jsou eventy jako je historicky první School match nebo projekt Open Air, kdy se odehrála elitní utkání pod otevřeným nebem na pražské Štvanici. Mnoho generací našich hráčů přispělo i k tomu, že jsme jedním z historicky nejúspěšnějších mládežnických klubů. Osobně asi nejemotivněji vnímám první postup do mužské nejvyšší soutěže, první medaili ženského týmu, účast žen v Superfinále nebo vítězství mužů v Poháru ČF s následným startem na Poháru mistrů.
Podívejme se i na opačnou stranu, co bylo/je největším úskalím ve vedení takového klubu?
To je zajímavá otázka, tímhle směrem se člověk často neohlíží. Za posledních 30 let se jistě nejvíce změnil florbal jako sport. Od dětí v tramvaji, které vezou něco, co nikdo z cestujících nikdy neviděl – florbalovou hůl a slovo florbal nikdo neumí ani vyslovit, tu najednou máme sport, který běžně vídáte v TV, hrála ho valná většina Čechů a vyprodává velké arény na top eventech. S překotným rozvojem přicházel velký tlak na personální zajištění, administrativu. Měli jsme ale velké štěstí na spoustu skvělých kolegů a trenérů.
Prozradíš nám, jaké jsou plány a vize do dalších let? Ať už sportovního nebo jiného charakteru?
Jsme Florbalová škola Bohemians. Z tohoto názvu plynou i hodnoty, ke kterým chceme směřovat a rozvíjet je. Florbal je sport, který nás spojuje, reprezentuje i určité hodnoty fair mladého sportu, nepoznamenaného negativními kauzami, je také prostředkem pro mnoho našich členů, jak poznávat nové lidi a nová místa. Slovo škola se v názvu také neobjevuje náhodou. Je potřeba si připomínat, že hlavním posláním je nabídnout dostupný sport dětem, poskytnout jim fajn partu a náplň v letech, kdy se formují jejich osobnosti a kdy dospívají. A samozřejmě se hlásíme i k hodnotám, které v historii přinášeli Bohemians. Klub, který nepatřil k těm, kteří se drží v čele za každou cenu, komunita, která se dokázala semknout a má svou DNA. Právě v těchto intencích budeme moc rádi, když se náš klub bude rozvíjet.
Pojďme na chvilku přímo k florbalu – jak se podle tebe sport za těch 30 let změnil?
Určitě se změnilo to, jak je florbal vnímán. A to nejen společností, jak jsem již řekl výše. Ale i samotnými hráči. Dnes jsou i mladí sportovci ochotni tréninku florbalu věnovat klidně i 10-15 hodin týdně. Měnit kvůli němu životní priority. Mají své hvězdy, které můžeme sledovat v TV nebo na sítích. Pro mne je to pořád ale hodně o florbalu jako takovém, o té snaze dostat míček do soupeřovy branky. A i v tomto směru se hodně změnilo. Co dnes dokáží hráči s míčkem na čepeli bylo před lety naprosto nemyslitelné. Dnešní florbal je mnohem rychlejší, důraznější. Původně se o florbale říkalo, že to je bezkontaktní sport, a dnes vidíme, jak dokáže být tvrdý. Přiznám se, že pro mne je někdy důrazný až moc a raději bych vídal hezčí finesy a krásné akce.
Co podle tebe odlišuje Bohemku od ostatních klubů?
Já věřím tomu, že po florbalové stránce jsme vždy byli ti, kteří chtěli hrát hezký útočný florbal. Koukat na Bohemku vždy znamenalo hodně gólů. Toto se propsalo i do sportovní koncepce klubu, do našeho uvažování o florbalu. Asi jen málo z těch, co znají florbal, nezná trenéra Michala Jedličku, a právě on jako šéftrenér tento tvořivý aktivní přístup u nás zavedl a dnes jej propisují naši skvělí trenéři napříč celým klubem. A mimo hřiště nás dlouhodobě jistě odlišuje to, že máme rádi výzvy, nebáli jsme se velkých akcí, které nás přesahovaly, nebojíme se hledat vlastní cesty.
Oslavy klubu se kvapem blíží – máš pár slov coby pozvánku?
Určitě. Nechtěli jsme ohňostroje a hvězdy šoubyznysu, chceme se potkat s našimi členy. Najděte si čas 9.6. a přijďte si do areálu ZŠ Jeremenkova buď zavzpomínat nebo se dozvědět o nás víc. Chystáme pro všechny současné i bývalé členy příležitost se setkat, popovídat si. Oceníme zde naše mladé naděje za minulý rok a připomeneme to zásadní z minulosti našeho klubu. V Bohemce máme skvělou komunitu dětí, rodičů, trenérů a kolegů, všem jim chci poděkovat za všechen čas a energii a těším se na vás právě 9.6.!
