Co tě přivedlo k trénování? Proč si začala trénovat?
K trénování jsem se vlastně dostala tak trochu náhodou. Oslovila mě Tezy, šéftrenérka ženské složky, která slyšela, že by mě mohlo bavit. Nejdřív jsem chvilku váhala, protože sama ještě hraji za ženský A-tým, ale myšlenka trénovat holky v tak úspěšné akademii mě hodně lákala. Vždycky jsem ráda pracovala s dětmi, navíc studuju pedagogickou fakultu se zaměřením na tělocvik, takže to do sebe hezky zapadlo. Nakonec jsem se rozhodla do toho jít, a vůbec toho nelituju, protože mě to opravdu baví a naplňuje.
U jaké kategorie působíš a kolikrát týdně trénujete?
Momentálně působím u mladších a starších žákyň. Trénujeme třikrát týdně, ale občas se objevím i na trénincích jiných kategorií, mladších nebo starších, podle potřeby.
Co tě na trénování nejvíce baví?
Nejvíc mě baví sledovat, jak se holky posouvají, jaké dělají pokroky a jak je florbal naplňuje. Skvělé je, když si něco vyzkouší na tréninku, pak to použijí v zápase
a samy vidí, že to funguje. V tu chvíli máme radost všechny – ony i já. A tím, že jsou holky už poměrně vyspělé, je s nimi na trénincích často i velká sranda. Je super vidět, že mě berou nejen jako trenérku, ale i jako někoho, komu se můžou svěřit. Na druhou stranu je občas těžší je udržet v soustředění, protože někdy mají víc náladu povídat si než makat. Ale to k jejich věku patří a vlastně to dělá tréninky i pestřejší.
Jak zapojuješ zábavu do sportovního tréninku?
Myslím si, že jsem dost energická, což samo o sobě tréninky oživí. Snažíme se, aby žádný nebyl stejný a do tréninků často zařazujeme i jiné týmové sporty. Pomáhá to navodit dobrou atmosféru, zlepšit týmovou spolupráci a holky se u toho navíc baví.
Jaká je Sajfa jako trenér a naopak jako hráč?
Jako trenérka se snažím být trpělivá a pozitivní, aby se holky nebály zkoušet nové věci. Přitom ale dokážu být i přísná – holky dobře vědí, že když zvýším hlas, je to průšvih. (smích) Jako hráčka jsem hodně cílevědomá a občas i tvrdohlavá, prostě chci vyhrávat za každou cenu.
Jak stíháš skloubit hráčskou a trenérskou kariéru?
Není to vždy úplně jednoduché, ale zatím se mi to poměrně daří. Jen s turnaji je to občas složitější, ale tréninky zvládám skloubit skvěle, a navíc máme celá ženská složka tréninky na jedné hale, což hodně usnadňuje organizaci (shout out to Tezy).
Co děláš ve volném čase?
Volného času moc nemám, jelikož stále chodím do školy a po škole spěchám rovnou na halu, ale když už ho mám, ráda hraju tenis, sleduju různé sporty, třeba fotbal nebo házenou, a trávím čas s kamarádkami. Je to pro mě příjemný odpočinek a zároveň mě to baví.
3 věci, které by sis přála, aby holky dělaly/nedělaly?
Chtěla bych, aby chodily na tréninky s dobrou náladou a chutí makat, aby se nebály dělat chyby a zkoušet nové věci a aby si navzájem pomáhaly a podporovaly se. Naopak bych byla ráda, kdyby se vyhnuly lenosti, zbytečným hádkám a tomu, že radši sahají po mobilu než po florbalkách.
Největší úspěch jako trenér?
Za úspěch beru každý malý posun, když vidím, že se holky zlepšují a dělají pokroky. Nejvíc mě ale těší, když dokážou to, co trénujeme, přenést i do zápasů a zvládnou uspět proti silným soupeřům. To je pro mě obrovská odměna a motivace pokračovat dál. Navíc s mladšími a staršími žákyněmi hrajeme pravidelně první koš a umísťujeme se na vysokých příčkách
Trénuješ mladší a starší žákyně, kdy máte tréninky a mohou přijít na váš začátečníci?
Jak jsem říkala trénuji mladší i starší žákyně. Scházíme se třikrát týdně – v úterý, čtvrtek a pátek odpoledne v naší Exe sport areně. Když má někdo chuť si florbal vyzkoušet, může kdykoliv přijít. Holky nováčky vždycky rychle vezmou mezi sebe a hned je cítit, že v týmu panuje skvělá atmosféra. Budu se těšit!
Sajfo, děkujeme za rozhovor a za celý klub přejeme hodně štěstí, jak v té hráčské sezóně, tak i v té trenérské.
