Daniel Cabejšek přebral juniorky už v září po odchodu jejich předešlého trenéra a neměl před sebou vůbec lehký úkol. Do Play-off později naskočila i naše reprezentantka Karolína Mezerová a společně jsme tak zhodnotili sezonu.
Daniel Cabejšek
Ahoj Cabi, letošní rok byl pro tebe o něco zajímavější, nejen že jsi naskakoval za A-tým mužů, ale zároveň si byl jednou z tváři na lavičce juniorek, jak se to dalo stíhat?
Ahoj, zdravím všechny fanoušky bohemáckého florbalu. Jak říkáš, letos jsem kromě hráčských povinností měl povinnosti i na lavičce juniorek, a i když jsem si před sezonou říkal, že to není možné stíhat, tak musím zaťukat, že to dobře vyšlo a byl jsem více méně na všech zápasech. Hlavně tedy teď v play-off, tam jsem se bál a vnímal jsem, že kdyby se to nesešlo, že by to mohl být problém. Ale všechno klaplo a já jsem tedy mohl být přítomen na všech zápasech play-off, za což jsem rád. Kromě teda jednoho, kde jsem si odpykával trest za mojí nedisciplinovanost, ale to bych nerozebíral.
Kdy přišel první impulz, že by ses zapojil do realizačního týmu?
Dá se říct, že jsem k tomu přišel trochu jako slepý k houslím. Loni v květnu kdy se vše začalo zase dávat do normálu a začalo se trénovat, mi z ničeho nic zavolal Smouk ( Honza Smoček ) jestli se nechci sejít, že má pro mě nabídku. Původně jsem měl jen pomáhat nějakým způsobem u dorostenek, juniorek Dominice Steinbachové, která se pak ale stala hlavní trenérkou žen. Tak se přivedl jiný hlavní trenér, který ale během září byl odejit. A tak se najednou v září řešilo, kdo to vlastně bude v tu chvíli trénovat. Až jsme se nakonec domluvili s Kryštofem Krbcem, Václavem Loudou a utvořili jsme realizační tým. A celé to zastřešoval právě Smouk, jako náš takový manažer.
Jak se ti po celou sezónu pracovalo s juniorkami a s realizačním týmem?
S klukama se mi pracovalo dobře. Kryštofa znám od mladších žáků, takže tam nebyl nejmenší problém. Smouka jsem také znal, občas mi chodil pomáhat na tréninky elévů a v tu chvíli kdy mi nabízel dělat u holek jsem to místo vzal hlavně kvůli němu. A Vašek do týmu přinesl více toho trenérského pohledu, měl z nás největší praxi a myslím si, že jsme utvořili dobrý tým.
A s holkama se mi pracovalo, bez přehánění, perfektně. Nebudu lhát, že jsem z toho na začátku neměl strach, přeci jen mentalita holek je úplně jiná než u kluků. Ale fakt musím říct, že mě bavilo prozkoumávat jak ty holky v tom sportu fungují, jaké u toho mají emoce a podobně.
Jak bys zhodnotil celou sezónu juniorek?
Já jsem to říkal hned holkám v šatně po druhém zápase s Chodovem. Byť jsme skončili 4. tak si myslím, že tu sezónu jako celek můžeme hodnotit více než pozitivně. Většinu sezóny jsme hráli s holkama, které své poslední zápasy odehrály před dvěma lety ve starších žákyních a teď najednou vlétly do juniorské ligy. Začínali jsme prakticky od nuly a vzešla z toho takhle fantastická sezóna. Takže zapracování mladých holek a velký posun holek 03,04. Když z tohohle budou ty holky těžit a hlavně budou pokračovat v té práci, tak tenhle tým má v budoucnu na velké úspěchy.
Mě jen mrzí, že jsme nehráli víc kvalitních zápasů. S týmy jako Olomouc, Bulldogs, Vítkovice, Ostrava. Protože přesně takové zápasy ty holky posouvají nejvíc.
Chybělo, tak málo a holky měly na krku medaile, co myslíš že byl kámen úrazu?
Těžko říct. Za mě, a myslím, že by se mnou souhlasili jak kluci, tak většina holek, to byla efektivita a zakončení.
Zpětně si říkám, co jsme s klukama mohli udělat více pro to, abychom to ty holky naučili.
Ale ono zase na druhou stranu, góly jsme dávat uměli, bylo to spíš o hlavě. Když jdete v zápase 3x sami na bránu a ani jednou se netrefíte, nedáte další 3 tutové šance, tak vám to na psychice moc nepřidá. Poté dostanete smolný gól a jste ještě více dole. A to si myslím, že nás stálo i tu semifinálovou sérii s Chodovem. Soupeř samozřejmě velmi kvalitní, ale troufnu si říct, že jsme možná měli více těch 100% šancí a ty jsme bohužel neproměnili. Nezbývá nic víc, než makat dál a zapracovat třeba na té psychice, na tom klidu v tom zakončení. Holky jsou mladé, takže nemám strach, že by se to nenaučily.
Naopak kde vidíš největší posun ?
Celkově v posunu holek. Ten progres, který za ten rok udělaly je až neuvěřitelný. To neříkám, že je moje zásluha, to vůbec. Je to hlavně jejich zásluha. Makaly a chtěly. Což si na nich cením, protože holky v jejich věku mají určitě daleko víc jiných zájmů než florbal, ale i tak tomu po většinu času dávaly více jako 100%.
Z kádru juniorek se do reprezentace probojovala jediná Karolína Mezerová, jak tys jí vnímal celou sezónu?
Tak Kejt je výjimečná hráčka. Já jsem sice neměl možnost ji tolik trénovat, protože na trénincích je s ženským áčkem a na zápasech, i vinou zranění co měla, jsem jí také mockrát neměl.
Až teď ke konci sezóny co se k nám připojila spolu s ostatními děvčaty, které hrály za áčko. A Kejt určitě přinesla do toho týmu klid, podporovala holky a i když na ní byla vidět únava, tak se neskutečně kousla a bylo na ní vidět, že chce. Takže za mě určitě pozitivní věci.
A když bude dál tvrdě pracovat a vyhnou se jí zranění, tak si troufám říct, že jí za pár let uvidíme třeba ve švédské SSL.
Ale nerad bych, aby to bylo o jedné hráčce. Byť je teď v reprezentaci jen Kejt, tak za mě na to hrát s lvíčkem na prsou má více holek od nás. Chce to jen vytrvat a určitě přijde řada i na ně.
Cabi, budeme moct tě sledovat i příští rok na lavičce juniorek?
To bych teď nerad rozebíral. Za mě jsem si celý ten rok maximálně užil. Teď se ale soustředím na MČR dorostenek, kde bychom rádi s holkama udělali úspěch a pak se uvidí.
Karolína Mezerová
Ahoj Kejt, když se ohlédneme zpět, jak bys zhodnotila letošní sezónu juniorek?
Ahoj, popravdě juniorských zápasů jsem odehrála opravdu málo. Ale vždy když jsem byla na nějakém zápase, tak panovala skvělá atmosféra a to jak v šatně, tak i na hřišti. S juniorkami jsem strávila více času až teď v posledních týdnech v play off a musím říct, že cely tým se ohromně posunul.
Sama si naskakovala pravidelně za A-tým žen a někdy doplnila juniorky, jak moc pro tebe byla sezóna náročná?
Sezona byla hodně náročná. V ženách mi trvalo, než jsem si zvykla na tempo extraligy a když už jsem si na něj zvykla, tak přišlo zranění a já vypadla na dva měsíce z florbalového světa. Ale vše zlé je pro něco dobré. Do playoff jsem naskočila v plné síle a myslím, že s ženským i juniorským týmem jsme odvedli skvělou práci, i když to nakonec necinklo.
V letošní sezóně přibyl na střídačce v realizacnim týmu Cabi, jak tys ho vnímala jako trenéra?
S dalšími členy realizačního týmu se toho chopili skvěle. Zas můžu hodnotit spíše období playoff. Suprová byla cabiho motivační videa těsně před zápasem, která nás dokázala pořádně nakopnout. Jsem rada, že se nás ujal a předává nám své zkušenosti.
Nemůžu opomenout, že již po druhé si nominována do reprezentace, tak jak tohle vnímáš?
Jsem šťastná, že se můžu repre akce opět účastnit. Je to pro mě důkaz, ze to usilí za to stojí a moc se těším, až se s holkama uvidím i mimo hřiště. Věřím, že se nám oba zápasy podaří vyhrát a ukážeme českým fanouškům kvalitní florbal.
Autor: Julie Chaloupková
