Tondo, jak se ti v posledních měsících proměnil život? Dá se říct, že už ses plně sžil s digitálním prostředím?
Ahoj! Z jednoho pohledu se mi proměnil úplně, z jiného zase vůbec. V první řadě jsem hrozně rád, že mohu obě práce vykonávat, protože takové štěstí každý nemá. V čem se změnil je asi zřejmé. To nejdůležitější, tedy osobní kontakt s dětmi ve výuce nebo tréninku zmizel. Musel jsem se tedy pro obě činnosti ponořit do toho zmiňovaného digitálního prostředí. Je to nová a zajímavá výzva a já věřím, že při nastoleném režimu vytřískáme i z tohoto řadu pozitiv.
Jaká jsou specifika online výuky a online tréninků?
U tohohle je potřeba zmínit, že ačkoliv vypadá obojí dost podobně, tak je to vlastně hrozně rozdílné. Do školy mi děti chodit musí a stejná povinnost platí i při distanční výuce. U některých předmětů je tedy trošku více ten aspekt nedobrovolnosti. Děti tak donutíte nezneužívat možnost schovat se za “nefungující” kameru nebo mikrofon jenom přes poznámky nebo pětky. Na florbal ty děti chodí dobrovolně, a tak automaticky klesá možnost, že se někdo jen připojí a nic tam nedělá. I přesto si myslím, že toho někteří na trénincích “využívají” a přihlášením si chodí jen udělat alibi.
U obojího je ale stejné, že ukázaná platí, a tito flákači nakonec nebudou mít základní znalosti, případně bude jejich sportovní úroveň horší, než u ostatních. Nejhorší je to tedy v situacích, když vidíte, že se děti vážně snaží příklad vypočítat nebo se naučit nějakou dovednost s hokejkou a vy si nemůžete vedle nich sednout/stoupnout a pomoci jim. To přes počítač prostě neuděláte.
Co v současné situaci vnímáš u svých svěřenců jako nejdůležitější?
Nejdůležitější je, aby nepřestali sportovat. Snažíme se všechny naše kategorie motivovat k tomu, aby vždy podle aktuálních možností využívali jakoukoliv příležitost k pohybu. Starší a uvědomělejší kluky se zároveň snažím směřovat k tomu, aby z této situace vytřískali maximum v podobně návyku samostatnosti a individuální práce navíc. Až se dostaneme zpátky do haly, tak už budou vědět, že se toho doma dá vlastně dělat hrozně moc, což je může posouvat v jejich schopnostech a dovednostech výš a výš.
Jaká je vůbec náročnost na přípravu takových tréninků?
Je to hrozně složitá věc. U učení i tréninků vám ta distanční forma bere možnosti prostřídat styly a formu konkrétního procesu, nicméně u učení stále pokračujete v tematickém plánu a obsah se mění. Vymýšlet nový a nový obsah pro občerstvení florbalových online tréninků je věc podstatně složitější a hodně náročná. Hlavně kvůli tomu, že máte omezený prostor. Na druhou stranu musím říct, že jsem se díky tomu naučil do tréninků zapojovat mnohem více věcí a rozšířil jsem svůj repertoár cvičení pro trénink koordinace, síly i florbalových dovedností.
Pravidelně si zveš na online tréninky elitní hráče a hráčky našich týmů. Jak se ti s nimi pracuje a kdo byl pro tebe největším překvapením?
Je to bomba! Tenhle trénink mě z toho týdne baví asi nejvíc a myslím, že to stejné platí pro spoustu našich svěřenců. Návštěvou elitních hráčů a hráček vstupují do toho našeho procesu lidé, které děti obvykle tolik neznají, a právě to dělá trénink samo o sobě zajímavějším. Navíc zařazujeme vždy na úvod tréninku krátký rozhovor, kde se kluci i holky dětem představí. Tuším, že se prozatím na trénincích otočilo asi 13 hráčů/hráček a každý měl tu cestu do nejvyšší soutěží a dalších úspěchů jinou a každé z dětí tak může vidět, že přes tvrdou dřinu a píli je ta cesta na pomyslný vrchol otevřená opravdu pro všechny.
Během těchto tréninků nechybí ani soutěže. Je nějaká další aktivita, kterou pro naše klokáňata chystáte?
Nápad soutěží jsem v hlavě nosil už delší dobu a když potom Filip Forman zazářil ve Švédsku, tak jsem mu hnedka psal, jestli by nemohl dětem do soutěže něco přinést. Jsem rád, že se tak stalo a každý týden tak mají děti možnost si zasoutěžit o zajímavou cenu. Určitě mám v hlavě další nápady, ale zatím do nich velmi často vstupující přísná nařízení vlády. Věřím, že se to brzo zlepší, budeme moci zařadit další novinky a hlavně, že se zanedlouho potom vrátíme do haly!
Na co se mohou těšit tvé týmy až se poprvé uvidíte na tréninku v hale?
Asi se na úvod společně vyfotíme, abychom měli památku, kdyby nás zase za týden zase někdo poslal domu :-). Ne, určitě budeme hodně hrát a věnovat se aktivitám, které neumožňují domácí pokojíčky.
Určitě sleduješ naše výkony mužů. Koho bys dal za největší příklad našim mládežnickým hráčům a hráčkám a na koho podle tebe půjdeme v play-off?
Ano, výkony našich můžu sleduji letos velmi detailně a mám z nich velkou radost. Ten progres naší hry je opět obrovský a asi největší za poslední roky. Těžko dávat někoho z kluků za příklad, tím bych nejmenovaným zbytečně křivdil. Myslím si, že každé z dětí si v našem týmu najde ten svůj vzor, kterému je nejvíce podobný nebo se mu líbí jeho výkony. Tím, že učíme děti ty klíčové dovednosti a herní návyky už od malička můžeme z každého zápasu vystříhat hromadu momentů, které potom můžeme dávat za příklad a zvyšovat tak motivaci k jejich učení, to je pro mě nejdůležitější z trenérského hlediska. Ideální by samozřejmě bylo, kdybychom tento proces mohli roztočit přímo v hale :-).
Play-off je otazník. Asi je možné, že Sparta porazí Tatran a potom si budeme moct vybírat mezi Chodovem a Spartou. Kdyby Tatran ten zápas zvládnul, tak na nás ze 4. místa zbyde také nejspíš Sparta nebo Chodov. Řekl bych, že se opět schyluje k tradiční bitvě se Spartou, zároveň si ale myslím, že lepší zápasy odehráli kluci s Chodovem, a to nejen výsledkově. Uvidíme, jak to dopadne. Každopádně za letošní výkony si kluci to historicky první bohemácké (minimálně) semifinále zaslouží, a kdyby bylo okořeněné tou třetí příčkou po ZČ, která by hodně přibližovala k medaili, tak by to bylo úplně ideální.
