Byl jsem pověřen vytvořením článku, který má za úkol popsat působení juniorského týmu FBŠ Bohemians. Pro tento úkol však bylo nutné se do tohoto týmu infiltrovat, a tak jsem začal pracovat na fyzické kondici, herních činnostech jednotlivce a naučil jsem se alespoň průměrně přihrávat. Po několika měsících tvrdé dřiny jsem se do týmu zapracoval, aniž by někdo poznal, že původem jsem hráč kuliček.
Turnaj – den první
První den našeho působení na turnaji hrajeme v hale na Chodově. Vůbec první soupeř, který se nám staví do cesty je Reprezentace ČR do 19-ti let. Náš tým se však ničeho nezalekne. Do zápasu vstupujeme s odhodláním vyhrát, a postarat se tak o překvapení…již ve 4.minutě dostáváme první gól. Naše jinak perfektní obrana se zapomněla na půlící čáře a po samostatném úniku jednoho z mladých reprezentantů nám do branky padá balónek. Avšak my se nevzdáváme a o body se bijeme dál. Blíží se konec, a já jsem přesvědčen, že si zasloužíme skórovat a odnést si z tohoto utkání alespoň jeden bod. V tu chvíli si však osud našeho týmu bere do rukou obránce Jandura a reprezentační celek vede 2:0. Za tohoto stavu zápas končí hvizdem z píšťalky pana rozhodčího a my se pomalu musíme soustředit na zápas s kvalitním lotyšským týmem Rubene.
Do druhého zápasu vstupujeme poměrně sebevědomě. Taky to tak dlouhou dobu vypadá. Důrazný mladík Hladík nám svou prací před brankou soupeře otevírá dvířka k zisku prvních bodů. Vedeme a jsme v euforii. Druhým gólem nás ještě více povzbudí další mladý florbalový mág Kindl. Euforie opadá. Lotyši se nevzdávají a snižují na 2:1. Pár minut před koncem utkání se jim daří vstřelit ještě jeden gól a tak se na světelné tabuli objevuje stav 2:2. To pro nás znamená zisk alespoň jednoho bodu.
Prvního dne jsme do hry vložili srdíčko, avšak štěstíčko nám chybělo stejně, jako střelba na branku.
Den druhý – Den D
Pro nás nejdůležitější den turnaje. Odebíráme se do haly na Zličín. Kdyby se takto povedl Den D spojencům ve druhé světové válce při vylodění v Normandii, tak je válka v Evropě ještě dnes.. Pravda však je, že se potkáváme s naším budoucím protivníkem v 1. juniorské lize a s finským týmem, který chce potvrdit kvalitu severských mužstev. Musím však také konstatovat, že předvedený výkon je zřejmě to nejlepší, co jsme dosud společně předvedli.
Bohužel pro nás probíhá první zápas s Otrokovicemi poměrně jednoznačně a prohráváme 2:0. Nehrajeme špatný zápas, ale nedostáváme se do šancí. Navíc nabízíme soupeři dvě příležitosti ke vstřelení branky a ten je využívá. Naším největším problémem začíná být trestání chyb soupeře. Po tomto zápase si nás svolává pan trenér Hladík (se střelcem první branky proti Rubene však není nijak spřízněn) a po poměrně důrazné řeči se začínáme připravovat na další zápas.
Na hřiště proti finskému celku nastupuje úplně jiný tým, který má hlad po gólech a chce vyhrát. Do branky se poprvé dostává i mrštný mladý gólman „Hašík“. Zápas nám perfektně vychází..začali jsme konečně střílet, trestat vyloučení soupeře a naše elitní přesilovková formace nás dostává do vedení 2:0. To si poměrně dlouho držíme a dokonce soupeře dostáváme pod tlak. Několik chyb nás však vychází velmi draho. Finům se daří vyrovnat. A co hůř.. minutu před koncem zápasu zakopává Kindl o jednoho z finských hráčů a ten pod tíhou situace začíná do našeho hráče kopat. Rozhodčí vylučuje pro jistotu oba aktéry konfliktu. Dvacet vteřin před koncem utkání je buly na polovině hřiště. Finský hráč se nedovoleným způsobem ujme balónku. Rozhodčí nic nevidí. Hra pokračuje. Fin se řítí na branku s jinak skvěle chytajícím gólmanem. Podaří se mu jej však přelstít a my nakonec prohráváme 2:3.
Den třetí – Konečné vítězství
Sobota ráno. Hala v Drtinově ulici na Andělu. Čeká nás poslední zápas na turnaji. Všichni jsme si už dobře spočítali naše šance na postup ze skupiny. Věděli jsme tedy, že konec našeho účinkování na turnaji se blíží. Naším posledním soupeřem jsou hráči Kolína. Zápas držíme ve svých rukou, i když soupeře tu a tam pobídneme nějakou tou hrubou chybou. Protihráčům se však nechce dávat góly a tak si bereme tíhu utkání na svá bedra my, hráči třetí formace. Po rozehrání trestného úderu si přebírá balónek „Jörgen“. Obíhá klečící protihráče a střílí. Vedle.. míček se však odráží před branku, kde je již připravený Ondřej Hamerník. S klidem zkušeného hráče posílá balónek pod padajícího brankáře a ve svém úvodním utkání vstřeluje první důležitý gól. Nakonec se druhá formace propracuje ještě k jedné brance, a tak můžeme mít radost z vítězství.
Shrnutí
Nepodařilo se nám sice postoupit, ale myslím si, že tento turnaj byl pro nás - hráče, ale i pro trenéry velmi důležitý. Řekl bych, že jsme se velice sblížili a věřím, že v sezóně budeme podávat EXELentní výkony.
Doufám, že se příští rok opět všichni ve zdraví setkáme na turnaji Czech open!
Sazka
Poslední články